Táborový deník #1 – neděle, pondělí

Táborový deník #1 – neděle, pondělí

Po příjezdu nedaleko města Villa Korona to nějakou dobu vypadalo, že se budeme muset smířit s deštivým a veskrze chladným počasím. Naštěstí se však velmi záhy vyčasilo, a oblečení a obuv, které nám na kost provlhly hned na první hře, se podařilo ještě to odpoledne vysušit na sluníčku.

Král Vilibald nás přivítal ve svém městě a seznámil nás s Jorikem, svým šaškem, hlavním sluhou a ceremoniářem, od něhož jsme dostali pozvánku do města.

Oslavy Vilibaldových narozenin byly bujaré, tříchodová večeře byla samozřejmostí a večerní táborákové zpěvy byly zakončeny slavnostním pasováním plebejců do šlechtického stavu. Všichni se stali oficiálně příslušníky rodů Bened´or, Algernon, Leonus a Drakonie, starobylých rodů, které spolu s královskou oblastí tvoří Království již téměř dvě stě let.

Král Vilibald je bezpochyby zábavný, ale něco na něm je trochu zvláštní. Přinejmenším je dost rozmarný. Zdá se však, že nikomu z obyvatel královského města v čele s Jorikem to ani trošičku nevadí.

Druhý den jsme začali tím, že nás stále ještě pokřikující slavící král Vilibald vzbudil svým křikem a vyšlo najevo, že spí na louce jen v nedbalkách. Poté, co jsme po lese posbírali jeho svršky, rozhodl se oslavit další krásný den tím, že nás vyšle na lov kance, aby na oběd bylo vepřové. Podle jeho přání jsme ulovili pár kanců – a že to byli pěkní mackové. To Vilibalda nadchlo natolik, že navrhl další večírek, protože život je tak krásný. K té příležitosti nás požádal, abychom mu sehráli a připomněli historii našich rodů. Proto jsme odpoledne nazkoušeli čtyři divadení kusy, jeden kvalitnější než druhý a sehráli je králi.

Některým z nás (především Galdru Algernonovi) se však už ponejvýše nelíbil králův životní styl. Hlavy rodů začaly Vilibalda ostře kritizovat za jeho špatnou vládu, jeho bývalá rádkyně, více než sto let stará cizinka Margot, však vůdce rodů vyzvala, aby si zametli před vlastním prahem. Jistě také nejsou dokonalí. Galdr nás na to konto všechny pozval do Algernonu, abychom se přišli přesvědčit, že jeho panství nic nechybí a jeho poddaní se naflákají tak, jako obyvatelé daněmi zásobené Villy Korony. Ráno tedy hned vyrazíme do Algernonu přesvědčit se, co je na Galdrově tvrzení pravdy.

Noví členové našeho táborového kolektivu se velmi promptně zapojili. Atmosféra je zde naprosto pohodová, pokud to takhle půjde dál, čekají nás skutečně dva týdny ráje. A to především proto, jak skvělé děti s námi jezdí.

Došlo už i k prvnímu úrazu – Ari (Lenka) si zvrtla kotník, a proto je z ní lehce statická součást oddílu. Ale král Vilibald má přece jen ještě v srdci měkké místečko a půjčil jí svoji kotníkovou zpevňovací pásku. Zdá se, že se to úspěšně hojí.

Stany jsou plně obsazeny, kadibudky stojí, hladina rybníku se leskne jako zrcadlo… Vše je jak má být. Už se rozdělují první body, hrají se první hry… Zkrátka tábor skutečně konečně začal. Pro dnešek je to pro vás vše, v kuchyni chystáme hru na zítra a za chvilku (snad) půjdeme spát. Na tomhle svěžím vzduchu se spí opravdu krásně. Tak snad opět za dva dny tady! Krásný večer z Kachličky. 🙂