TÁBOROVÝ DENÍK #3

TÁBOROVÝ DENÍK #3

V pátek jsme se rozhodli navázat spolupráci s Federací. Stalo se tak proto, že jsme byli, dá se říci, zahnáni do rohu. Niska vyhlásil bojkot naší pašerácké skupiny, takže nám přestaly přicházet veškeré nabídky práce. Dokonce i ti nejpodřadnější překupníci od nás dávali ruce pryč, takový mají strach z Nisky. Proto když přišel federační Agent Jon, po dlouhé hádce frakcí jsme většinově odhlasovali, že se k Federaci přidáme jednoduše proto, abychom neumřeli hlady.

Hned druhý den jsme dostali od úplně jiného federačního agenta Dona první zakázky. Skupiny však nesměly sobě navzájem, ani nikomu jinému prozradit, že mají úkol, a jaký. Vydali jsme se na misi do dalekých míst. Cesta byla příjemná a téměř ničím nerušená. Téměř. Všechny skupinky totiž byly přepadeny podivnými nezdravě vyhlížejícími lidmi. Zdá se, že to byli nechvalně známí Plenitelé, o kterých jsme však dosud věděli jen z doslechu a vlastně příliš nevěřili, že existují.

Všechny skupinky úkol splnily. Poté co jsme se opět sešli v Albionu, jsme si navzájem sdělili navzdory agentovým pokynům účely svých misí. Vyšlo najevo, že námi nalezené artefakty – kufr se zámky, kód k zámkům a papír, vytržený z knihy – k sobě asi pasují. Otevřeli jsme kufr a zjistili, že uvnitř je zakódovaná zpráva a pár útržků laboratorního deníku dvou vědců, kteří podávali svědectví o nepovedeném experimentu jejich laboratoře pro Federaci.

Věděli jsme, že nemůžeme prozradit, že jsme kufr otevřeli, proto jsme vše uvedli do původního stavu a předali agentovi. Když jsme mu řekli, že nás po cestě přepadli Plenitelé, téměř nás nařkl ze lži. To je podezřelé. Ještě ten večer nás Plenitelé přepadli přímo u nás v Albionu. Zdají se být šílení, asi ani nejsou při smyslech. Běhají jako blázni, máchají kolem sebe rukama, sami se zraňují. Jsou jako neřízené střely. Zahnali jsme je, ale bojíme se, že to nebylo naposledy, co jsme se s nimi střetli…